Běžně se zvoní po dobu 10 minut. Každou neděli v poledne se koná "větší" zvonění (bez mše) a zvoní se 15 až 20 minut.Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá. Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček.Na Zelený čtvrtek umlkají kostelní zvony

Mnohde existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely. Hlas zvonů nahrazovaly o Velikonocích nejrůznější klapačky, řehtačky – nejen malé do ruky, ale především na jihovýchodní Moravě i velké klapačky na trakařích.

Co znamená když zvoní zvony : Zvony tradičně odzváněly významné události, jako ukončení války, korunovaci, vstup panovníka (následníka) do města či narození následníka trůnu. I v současnosti se při některých významných událostech zvoní kostelními zvony.

Jak se zvoní umíráček

umíráček neboli hodinka – zvoní hned po smrti a k jejímu vyzvánění se užívá malého kostelního zvonu, pouze pokud zemře duchovní, k odzvonění úmrtí se vyzvání velkým zvonem. hrana – vyzvání se v poledne po úmrtí. praepuls (též puls) – zvoní před pohřbem, svolává lid k pohřbu.

Kdy utichnou zvony : Zelený čtvrtek – Poslední den, kdy jsou slyšet kostelní zvony, poté utichnou až do Bílé soboty (odlétají do Říma). Když zvony utichnou, místo nich chodí děti po vsi s klapačkami a řehtačkami. Zelený čtvrtek je také dnem poslední večeře Ježíše Krista.

Na Zelený čtvrtek odletěly zvony do Říma, aby umlkly až do Bílé soboty, praví velikonoční tradice.

Začíná obvykle po sobotním soumraku svěcením ohně před chrámem. Od něho si věřící zapalují svíce, které jsou symbolem světla, to Kristus přinesl světu. Během vigilie věřící čekají, až zvony (které se od Zeleného čtvrtka nepoužívaly) oznámí Kristovo zmrtvýchvstání.

Kdy se nesmí prát prádlo

Prádlo v Kristově krvi

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.Zvony slouží ke svolávání na mši, pro odzvánění času i při mimořádných společenských událostech, nejčastěji při úmrtích osob, kdy se zvoní umíráček, ale i při svatbách, narozeninách význačných osob, korunovacích panovníků, inauguracích volených hlav států apod.

Zvony chrání kopyta koní před poraněním zváště při jízdě nebo při pobytu ve výběhu. Zvony se obvykle používají na přední nohy. Chrání patky a korunku kopyta před zášlapy způsobenými při větším nákroku, při doskoku, ale také při pohybu v obtížném terénu.

Jak dlouho se Zvoni umíráček : Zvonilo se třikrát po pět minut se dvěma přestávkami uprostřed. Přibližně pětiminutový interval „stačil“ na modlitbu dvou desátků za zemřelého. Ruční zvonění ve srovnání s dnešním automatickým se značně lišilo.

Proč se říká Komu zvoní hrana : Komu zvoní hrana je obrat, který bychom mohli parafrázovat také jako „komu zvoní umíráček”, „kdo to má nahnuté” nebo „kdo to má spočítané”. Pojmem hrana lze označit část zvonu, proto se nejspíše začalo používat spojení zvonit hrana ve smyslu zvonit za zemřelé či jako synonymum tzv. zvonu „umíráčku”.

Kdy se nesmí uklízet

Velikonoční neděle: Boží hod

V tento den byste neměli uklízet. Podle židovského kalendáře je neděle prvním dnem v týdnu. Velikonoční neděle tak letos připadá na 17. dubna.

Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami.Křesťanský svět si připomíná příchod Ježíše Krista. Boží hod byl v minulosti dnem, kdy se setkávaly rodiny a děti navštěvovaly své kmotry. Dodnes se k němu pojí také lidové tradice.

Kdy věšet prádlo ven : Sušení na slunci vyhovuje bílému prádlu i vaší peněžence

Nejvhodnější dobou pro sušení prádla je jaro až babí léto. Prádlo venku díky intenzivním slunečním paprskům a větru rychle schne.