Buňka je nejmenší jednotkou živého těla,tj. pouze buňka je schopna realizovat základní funkce organismu, jako jeho metabolismus, růst, pohyb, rozmnožování a dědičnost. Součástmi buňky jsou buněčná membrána (plasmalemma), cytosol nebo cytoplasma (asi 50 obj.tvoří vnější kostru buňky, která brání její expansi v důsledku osmózy a jí vznikajícího turgoru. tvoří mechanické struktury v rámci celé rostliny. tvoří ochranný obal, chránící rostlinu před prostředím a patogeny. tvoří sklad určitých makromolekulárních látek.Plazmatická membrána má zásadní význam pro život buňky. Ohraničuje cytoplazmu vůči okolí, reguluje transport látek mezi buňkou a okolím. Prostřednictvím plazmatické membrány dochází ke kontaktům mezi buňkami.

Co řídí činnost buňky : Jádro – je ve středu buňky, obsahuje dědičnou informaci. Řídí činnost buňky a rozmnožování.

Co má Prokaryoticka bunka

Prokaryotickou buňku mají bakterie (= prokaryotické organismy, zkráceně Prokaryota). Všechny prokaryotické buňky vždy obsahují následující součásti: cytoplazmatická membrána: biomembrána na povrchu buňky. Ohraničuje buňku, zajišťuje příjem látek do buňky a výdej látek z buňky ven.

Co obsahuje cytoplazma : Struktura. Cytoplazma se skládá ze 75–80 % z vody. V ní jsou rozpuštěny či rozptýleny různé anorganické molekuly, enzymy, molekuly představující stavební prvky buněčných struktur, zásobní molekuly atd.

Buněčné inkluze jsou rezervní či odpadní látky vznikající činností buňky. Jsou volně rozptýleny v cytoplazmě bez membránového ohraničení. Je to pro buňku někdy víceméně nepotřebná věc – odpad, jejž nelze vyloučit. Samy o sobě se nemohou podílet na životních pochodech, neboť jsou chemicky inaktivní.

Buněčná membrána

No dobře, tak ne všechno v buňce je z proteinů. Například samotný obal buňky nazvaný cytoplasmatická membrána či buněčná membrána je z fosfolipidů (v podstatě vrstva tuku). Můžeme si ji představit jako kůži buňky.

Co tvori cytoplazma

Cytoplazma se skládá ze 75–80 % z vody. V ní jsou rozpuštěny či rozptýleny různé anorganické molekuly, enzymy, molekuly představující stavební prvky buněčných struktur, zásobní molekuly atd.Stavba cytoplazmatické membrány

Ohraničuje a vymezuje buňku, zajišťuje selektivní propustnost a regulaci prostředí v buňce, rozpoznává buňky pomocí buněčné signalizace a umožňuje adhezi buněk.Funkce mitochondrií se do jisté míry dá přirovnat k buněčné elektrárně, jelikož v nich díky procesům buněčného dýchání vzniká energeticky bohatý adenosintrifosfát (ATP) používaný jako „palivo“ pro průběh jiných reakcí v celé buňce. Mitochondrie je uzavřena dvěma membránami.

Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.

Jaká buňka nemá jádro : Existují i buňky bezjaderné, takzvané neplnohodnotné, jako jsou červené krvinky savců, tedy i člověka. Také rostlinné buňky, které tvoří lýko (články sítkovic, sítkové buňky) nemají funkční jádra, ale jsou vyživovány buňkami okolními, které jádro mají.

Co je v rostlinné buňce : Rostlinná buňka je buňka eukaryotní. To znamená, že má všechny základní vlastnosti eukaryotních buněk. Kromě nich se rostlinná buňka vyznačuje některými znaky, které se u jiných typů eukaryotních buněk nevyskytují. Obvykle se uvádí, že typickými znaky rostlinné buňky je přítomnost plastidů, vakuoly a buněčné stěny.

Co je cytoplazma v buňce

Cytoplazma (neboli buněčná plazma) je tekuté prostředí buňky, v němž jsou uloženy buněčné organely, a které je ohraničeno buněčnou membránou.

V eukaryotických buňkách, které mají jádro, je cytoplazma všechno, co se nachází mezi plazmatickou a jadernou membránou. U prokaryot, které jádro nemají, je cytoplasma jednoduše všechno, co najdeme uvnitř buňky ohraničené plazmatickou membránou.Buněčné inkluze jsou rezervní či odpadní látky vznikající činností buňky. Jsou volně rozptýleny v cytoplazmě bez membránového ohraničení. Je to pro buňku někdy víceméně nepotřebná věc – odpad, jejž nelze vyloučit. Samy o sobě se nemohou podílet na životních pochodech, neboť jsou chemicky inaktivní.

Jak se nazývá proces rozmnožování buněk : Buněčné dělení je proces, při kterém z jedné mateřské buňky vzniká několik buněk dceřiných. Jednobuněčné organizmy se díky buněčnému dělení rozmnožují, mnohobuněčné organizmy jím zvyšují množství buněk ve svém těle.