Mrkev a celer oloupeme a vložíme do hrnce, pokud je mrkev příliš dlouhá, překrojíme jí napůl. Zalijeme vodou, osolíme malou lžičkou soli a přidáme dvě až tři lžíce octa. Přivedeme k varu a vaříme 10 – 15 minut, aby zelenina byla měkká, ale ne rozvařená.Ledový salát natrháme do mísy na malé kousky, přidáme nakrájená rajčata, papriky, okurku, posypeme trochou vegety, pepře, zakápneme olivovým olejem a promícháme. Do kysané smetany vmícháme trošku octa, cukru a přidáme nasekaný kopr – nebo trochu koření na tzatziki – je to chutnější. Tímto zalijeme salát a promícháme.Mrkev, kedlubny, křen nastrouháme. Vše promícháme a zasypeme dekem, polejeme octem a olejem. Přidáme cukr nebo sladidlo dle chuti, znovu promícháme a necháme pár hodin uležet. Po pár hodinách zelný salát pustí šťávu a my můžeme naplnit zavařovací sklenice, zavíčkovat a zavařit.

Proč se dává jablko do bramborového salátu : Na drobné kostičky nakrájené jablko pak salát příjemně osvěží a dokonale v něm udrží vlhkost.

Jak dlouho se vaří zelenina

Pečte zeleninu při 200 až 220 °C. Paprikám a rajčatům bude bohatě stačit 15 minut, kořenové zelenině jako mrkvi dejte 20 až 25 minut. „Brambory kvůli vysokému obsahu škrobu, zvlášť u těch v zimě skladovaných, pečte raději déle při teplotě 180–185 °C,“ doporučuje výživová poradkyně Zuzana Pavelková Šafářová.

Jak dlouho varit mrkev na skus : Osolte ji 3 lžičkami soli. Do vroucí vody vhoďte nakrájenou mrkev a nezakryté vařte asi tři minuty, dokud nebude měkká tak akorát na skus, tedy ani syrová, ani příliš měkká. Děrovanou lžící mrkev vylovte a obratem ji vložte do mísy se studenou vodou.

Chuťové vyváženosti pak dosáhnete kombinací kyselé složky (šťáva z citrusů, jablečný, balzamikový či klasický ocet), sladidla (cukr, med, javorový či jiný sirup) a soli (či sójové tamari omáčky). Požadovanou konzistenci připomínající emulzi napomáhá hořčice, kvalitní (kravský či rostlinný) jogurt, nebo med.

Zelenina

• Košťálová zelenina – zelí, kapusta, kedlubny, květák, brokolice.
• Kořenová zelenina – mrkev, celer, petržel, pastiňák, ředkvičky, řervená řepa, vodnice, tuřín.
• Listová a naťová zelenina – salát hlávkový, římský, špenát, čekanka, rukola, řeřicha.
• Lusková zelenina – hrachové a fazolové lusky.

Jak správně zavařovat zeleninu

Při ováření zeleniny v osolené vodě snížíme dávku soli v nálevu. Sklenice uzavřeme víčky, vložíme do zavařovacího hrnce s teplou vodou asi 60 stupňů. Po zahřátí na sterilační teplotu 90 stupňů (asi 20 minut) při této teplotě sterilujeme. Sklenice 0,7 – 0,9 l zavařujeme 25 minut, sklenice 0,4 – 0,5 l 20 minut.Do hrnce dáme vodu, sůl, ocet, cukr, koření (nové koření, šalvěj, estragon) a přivedeme k varu. Poté přidáme připravenou zeleninu a vaříme cca 5 minut. Do dobře vymyté sklenice přendáme povařenou zeleninu, mírně upěchujeme a zalijeme nálevem. Ještě horké uzavřeme, na 5 minut otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.V rendlíku přiveďte k varu osolenou vodu, přidejte oloupanou zeleninu a povařte asi 5 až 7 minut. 2 Uvařené brambory i zeleninu sceďte a nechte chvíli vychladnout. Brambory oloupejte a nakrájejte na malé kostičky (asi 1 x 1 cm). Uvařenou zeleninu můžete nakrájet ještě o fous jemněji.

– Zeleninu vaříme jen krátce, dokud nebude al dente – příliš dlouhé vaření snižuje množství výživných látek. – Většina výživných látek během tepelného zpracování pronikne do vody, ve které se zelenina vařila. Proto ji nevyléváme, můžeme z ní připravit například polévku.

Jak dlouho vařit zeleninu na skus : Dejte v hrnci vařit vodu, osolte ji a přidejte polévkové koření. Do vroucí vody vložte zeleninu a přiklopte pokličkou. Zeleninu vařte přibližně 20 minut, aby byla na skus.

Jak nejlépe zpracovat mrkev : Mrkev je vynikající syrová v pomazánkách a salátech i vařená v polévce, dušená či pečená jako příloha a uplatní se i v moučnících. Její sladká a současně kořeněná chuť ji totiž přímo předurčuje k použití ve slané i sladké kuchyni.

Jak osmahnout zeleninu

– zeleninu smažíme podle její váhy a tvrdosti – nejdříve na pánev dáme tu zeleninu, která vyžaduje delší dobu smažení (např. mrkev), a teprve potom přidáme tu lehčí s kratší dobou smažení (např. klíčky, cibuli, špenát); – smaženou zeleninu podáváme ihned po její úpravě (neohříváme ji nebo opětovně nesmažíme);

Chuťové vyváženosti pak dosáhnete kombinací kyselé složky (šťáva z citrusů, jablečný, balzamikový či klasický ocet), sladidla (cukr, med, javorový či jiný sirup) a soli (či sójové tamari omáčky). Požadovanou konzistenci připomínající emulzi napomáhá hořčice, kvalitní (kravský či rostlinný) jogurt, nebo med.Na světě se jako zelenina využívá kolem 1 200 rostlinných druhů, patřících asi do 80 čeledí, hodně jsou zastoupeny miříkovité, bobovité, brukvovité, tykvovité, hvězdnicovité a merlíkovité. V Evropě se pěstuje přibližně 150 druhů zeleniny, v České republice asi 50 druhů (pro trh asi 30 druhů).

Co vše je kořenová zelenina : Kořenová zelenina je skupina rostlin, které jsou pěstovány a konzumovány pro své kořeny, hlízy nebo oddenky. Patří sem například mrkev, ředkvičky, celer, pastinák, brambory, řepa a mnoho dalších druhů.