Dnes jsou známy tři hlavní typy buněk, podle nichž se také veškerý buněčný život dělí na tři tzv. domény: bakterie (Bacteria, Eubacteria), archea (Archaea, Archaebacteria) a eukaryota (Eukarya). První dvě domény jsou při povrchním pohledu na buňku podobné a označují se společně jako prokaryotické.Seznam buněčných typů v lidském těle zahrnuje více než 200 typů buněk. Přesný počet není možné vyjádřit, neboť se většina buněčných typů rozpadá na další subtypy a buněčné populace s charakteristickými vlastnostmi.Dělení buněk je základem růstu i rozmnožování všech organismů. Hlavní fází každého dělení je okopírování a rozdělení dědičné informace, po něm následuje rozdělení cytoplazmy a oddělení nových buněk od sebe. Výchozí buňce říkáme buňka mateřská, nově vzniklé buňky se označují jako buňky dceřiné.

Jaká buňka nemá jádro : Existují i buňky bezjaderné, takzvané neplnohodnotné, jako jsou červené krvinky savců, tedy i člověka. Také rostlinné buňky, které tvoří lýko (články sítkovic, sítkové buňky) nemají funkční jádra, ale jsou vyživovány buňkami okolními, které jádro mají.

Jaké jsou dva základní typy buněk

Podle složitosti rozlišujeme dva typy buněk: prokaryotické a eukaryotické

Co je to buňka 6 třída : Buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organizmů. Za určitých podmínek je schopná i samostatného života. Má složitou vnitřní strukturu. Každou buňku tvoří plazmatická membrána, cytoplazma, jádro a další buněčné organely.

angl. diploid cells, buňky obsahující ve své genetické výbavě každý chromosom ve dvou homologních kopiích (vyjma chromosomů pohlavních, které mohou být přítomny pouze v jediné kopii, srov. buňky haploidní).

Prokaryotická buňka je typ buňky charakteristický pro bakterie a archea (tedy souhrnně Prokaryota). Je o řád menší než buňka eukaryotická, vyznačuje se také jednodušší organizací. Prokaryotické buňky mají značné množství charakteristických vlastností. Prokaryota jsou vždy jednobuněčné organismy, netvoří tedy tkáně.

Co je to Žahavá buňka

Žahavé buňky, též zvané knidocyty (z řec. knide, kopřiva) nebo nematocyty (z řec. nema, vlákno), jsou specializované buňky, které se nacházejí na povrchu těla žahavců. Obsahují organely, které po podráždění vymršťují z buňky harpunovitá vlákna a vypouštějí toxiny.Prokaryotické buňky neobsahují žádné jádro, pouze jednu molekulu DNA bez obalu, kterou nazýváme "nukleoid" (obsahuje 6 000 až 8 000 genů). Nemají také žádné organely obalené vlastní membránou, jako například mitochondrie. Nejsou schopny spojovat se a tvořit tkáně nebo pletiva.

Žahavci
Oddělení	Planulozoa
Kmen	žahavci (Cnidaria) Hatschek, 1888
Podkmeny
korálnatci (Anthozoa) Medusozoa výtrusenky (Myxozoa) † konulárie (Conulata) kaviárovky (Polypodiozoa)

Žahavé buňky, též zvané knidocyty (z řec. knide, kopřiva) nebo nematocyty (z řec. nema, vlákno), jsou specializované buňky, které se nacházejí na povrchu těla žahavců. Obsahují organely, které po podráždění vymršťují z buňky harpunovitá vlákna a vypouštějí toxiny.

Jak se dělí Prokaryotická buňka : Buňky prokaryot, tedy bakterií a archeí, se obvykle dělí binárním dělením. Při binárním dělení (které však není úplně symetrické) se buňka nejprve prodlouží na dvojnásobnou délku a replikuje svou DNA, načež se uprostřed začne vytvářet septum (přehrádka složená z dvou membrán a základu buněčné stěny).

Co je to Eukaryoticka buňka : Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.

Kolik je druhů žahavců

Medúzovci (Scyphozoa) je třída mořských živočichů z kmene žahavců, do níž je řazeno přibližně 220 druhů v 71 rodech. Medúzovci žijí v mořích po celém světě od jižního pólu k severnímu, nejčastěji v pobřežních šelfech, ale jsou známy i hlubinné druhy.

Tělo žahavců je radiálně symetrické, nejčastěji podle čísla 4. Je tvořeno tkáněmi odvozenými z ektodermu (epidermis) a entodermu (gastrodermis). Rosolovitá vrstva ležící mezi nimi je označována jako mezoglea. Mezoglea může být slabě až mohutně vyvinuta, zejména u medúzovců.Žahavci jsou skupinou bezobratlých živočichů. Žijí zejména ve slané, ale i ve sladké vodě. Jsou vybaveni žahavými buňkami, které jim slouží k obraně a lovu. Mají jednoduchou stavbu těla, to je paprsčitě (radiálně) souměrné.

Co je to Diblastica : Láčkovci (Radiata) či dvojlistí (Diblastica/Diploblastica) je parafyletické seskupení bazálních živočichů, do něhož se řadí žahavci (včetně dříve oddělovaných rybomorek a kaviárovek) a žebernatky a případně houbovci, vločkovci a sporné salinely, prokáže-li se jejich existence a nebudou-li zařazeny mezi Bilateria.