Jak podle kmitání zdroje dělíme zvuky Uveď i příklady. Hluk – vzniká při nepravidelném chvění zdroje (skřípot, praskot, šustění, výstřel,…) Tón – vzniká při pravidelném chvění zdroje (hudební zvuky, ladička, zpěv, …)Zvuky můžeme rozdělit na tóny a hluky. Tóny bývají označovány jako zvuky hudební, hluky jako zvuky nehudební. Tóny vznikají při pravidelném, v čase přibližně periodicky probíhajícím pohybu – kmitání. Při jejich poslechu vzniká v uchu vjem zvuku určité výšky, proto se tónů využívá v hudbě.1. Zvuk je podélné vlnění – lidské ucho reaguje na změny tlaku vzduchu, což v případě opakujících se změn o frekvenci v rozmezí cca 20 Hz až 20 kHz vnímáme jako zvuk. Zvukové vlnění je tedy charakterizováno zhuštěními a zředěními vzduchu. Opakující se zhuštění a zředění částic je typický znak podélného vlnění.

Jak se značí zvuk : Pro označení takto definovaných hladin (nejen v akustice, ale i např. v elektrotechnice) se používá jednotka decibel (dB). Jednotka je pojmenovaná po skotském vědci a vynálezci prvního prakticky použitelného telefonu A.G.Bellovi, předpona deci- pak značí vynásobení desítkou.

Jaké jsou zdroje zvuku

Zdrojem zvuku mohou být kromě těles kmitajících vlastními kmity i tělesa kmitající kmity vynucenými. K nim patří např. ozvučnice mnohých hudebních nástrojů, reproduktory, sluchátka a další zařízení pro generování nebo reprodukci zvuku.

Jak se přenáší zvuk : Zvuk je mechanické vlnění látkového prostředí, šíří se tedy v plynech, kapalinách i pevných látkách (ve vakuu se zvuk nešíří). Zdroje zvuku jsou tělesa, ve kterých vzniká chvění, které se přenáší na okolní prostředí a v něm se dále šíří jako postupná vlna mechanického vlnění.

Ve všeobecnosti existují tři typy zvukových vln:

Když zvýšíte basy na stereu, vytvoříte více nízkofrekvenčního zvuku. Jsou to „šustící“ zvuky, které cítíte i slyšíte. Střední zvukové vlny – střední frekvence jsou zvuky v rozsahu 500 až 2 000 Hz, což je místo, kde můžete inteligentně určit lidskou řeč.

Zvuk se dělí z hlediska lidského sluchu podle frekvence: na slyšitelný, ultrazvuk a infrazvuk.

Jak Slysime zvuk

Zvuk, který prochází zvukovodem naráží do bubínku, ten se rozechvěje a vibrace přenáší přes kladívko, kovadlinku a třmínek do hlemýždě. Tam na vibrace reagují smyslové buňky, které informace o zachyceném zvuku vedou pomocí sluchového nervu k dalšímu zpracování do mozku.Zvuk se šíří ve všech látkách (pevné, kapalné a plynné). My nejčastěji slyšíme zvuk, který se šíří vzduchem (plyn). v = 340 m/s zvuk ve vzduchu urazí vzdálenost 1 km přibližně za 3 sekundy Rychlost světla je 300 000 km/s, proto blesk vidíme prakticky okamžitě.Zvuk můžeme také popsat jako mechanické podélné vlnění. Na rozdíl od elektromagnetického vlnění se mechanické vlnění nemůže šířit vakuem. Pouze v pevném skupenství se může zvuk šířit i jako vlnění příčné (molekuly prostředí mají výchylky od střední polohy kolmo ke směru šíření vlny).

Sluchové pole (nebo oblast slyšitelnosti) je rozsah všech zvuků, které dokáže lidské ucho vnímat. Vnímání zvuku je u člověka omezeno slyšitelnými frekvencemi (přibližně 16–20 000 Hz). U každé frekvence je odlišný rozdíl intenzit, jež slyšíme. Lidský sluchový orgán je nejcitlivější v oblasti frekvencí 1–5 kHz.

Jakou frekvencí má zvuk : Na druhou stranu má zvuk, který člověk ještě slyší, aniž by mu to bylo nepříjemné, frekvenci přibližně 20 000 Hz. 20 – 20 000 Hz tvoří absolutní hranice lidského rozsahu sluchu, ale náš sluch je nejcitlivější na zvuky o frekvenci 2 000 – 5 000 Hz. Co se týče hlasitosti, lidé obvykle slyší i zvuky o hlasitosti 0 dB.

Čím se měří zvuk : Hlasitost zvuku (označovaná také jako intenzita nebo akustický výkon zvuku) se udává v jednotkách zvaných decibely. Decibely (dB) jsou pojmenovány na počest Alexandra Grahama Bella, vynálezce telefonu a audiometru. Audiometr je přístroj, který měří, jak dobře člověk slyší, a jeho moderní verze se používá dodnes.

Co nejlépe tlumí zvuk

Základním tlumicím materiálem je akustická tlumící pěna. Akustická (nebo chcete-li tlumicí) pěna je polyuretanová hmota, která je specifická svým tvarem a vnitřní strukturou. Obě tyto vlastnosti se totiž významně podílejí na akustické izolaci.

Často se tímto pojmem myslí rychlost zvuku ve vzduchu, která závisí na atmosférických podmínkách. Největší vliv na její hodnotu má teplota vzduchu. Při teplotě 20 °C je rychlost zvuku v suchém vzduchu 343 m/s, tj. 1235 km/h.Zvuk je mechanické podélné vlnění. Zdroj zvuku šíří své kmity do okolí hmotným prostředím, třeba vzduchem nebo vodou. Vysoké zvuky (v hudbě tóny) mají vyšší frekvenci kmitů. U nižších zvuků je kmitání nižší.

Kolik decibelů je práh bolesti : Encyklopedie

práh slyšení	0 dB
sbíječka a velmi silná hudba	100 dB
rockový koncert	110 dB
práh bolesti	120 dB
proudový motor	130 dB