Jasným signálem pro tělo, že potřebuje více mitochondrií je cvičení, vytrvalostní aktivity i silový trénink. Obdobný efekt má kalorická restrikce (přerušovaný půst), protože reguluje hladinu cukru v krvi a pro zajištění produkce ATP musí mitochondrie pracovat efektivněji a nebo jich musí být více.Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk. Dosahuje obvykle rozměrů v řádu i několika mikrometrů a v buňce se jich může vyskytovat několik stovek, ale i sto tisíc.Každou buňku tvoří plazmatická membrána, cytoplazma, jádro a další buněčné organely. Zatímco některé organismy jsou pouze jednobuněčné (např. bakterie či různí prvoci), jiné organismy jsou mnohobuněčné (např. živočichové, vyšší rostliny).

Co vytváří energii v buňce : Mitochondrie obsahují vlastní DNA (buňka ji používá částečně na syntézu vlastních bílkovin). Funkce: V mitochondriích probíhá tvorba energie pomocí oxidačních reakcí – buněčné dýchání. Při oxidačních reakcích se spotřebovává kyslík a organické látky (glukóza, tuky), vytváří se energie která se ukládá do ATP – viz.

Jak zvýšit mitochondrie

Výkonnost mitochondrií nejvíce podporují intervalové tréninky a počet mitochondrií nejlépe navyšuje posilování, které vede k tvorbě svalů. Slunce, chlad a přerušovaný půst, které podporují a provokuji tvorbu i výkonnost mitochondrií.

Jak se starat o mitochondrie : Mitochondrie potřebují regenerovat, minimálně 7 hodin spánku denně. Pod touto mezí je prokázána zhoršená funkce mitochondrií, což asi všichni vnímáme, když se špatně vyspíme. Pokud je to ale trvalý stav, tak je to pro nás skutečným rizikem.

Plazmatická membrána zajišťuje výměnu látek mezi buňkou a prostředím.

Prokaryotický a eukaryotický typ buněk

	Prokaryota	Eukaryota
typ buňky:	prokaryotický = prokaryontní	eukaryotický = eukaryontní
jádro:	nukleoid – kružnicová DNA	chromatin + jaderná membrána
vnitřní prostor:	není rozdělen	dělen na kompartmenty
	nemají mitochondrie ani plastidy	mají mitochondrie (plastidy)

Co vyplňuje buňku

Cytoplazma je vnitřní prostředí buňky. Je to velmi viskózní, koncentrovaný roztok mnoha malých i velkých molekul. Zcela vyplňuje prostor buňky. Skládá se z vody, enzymů, živin, odpadních látek a plynů.Jednoznačným zdrojem energie pro sval je ATP, které je dodáváno oxidativní fosforylací. Krátkodobé výkony jsou zajišťovány pomocí anaerobní glykolýzy (produkce laktátu s následnou bolestivostí svalů). Dalšími zásobami energie jsou reakce ADP s kreatinfosfátem, který je defosforylován.Vystavení se vlivu nadmořské výšky po dobu jednoho měsíce dokáže zvýšit efektivitu mitochondrií až o 6–8 %. Další metodou je expozice teplotám pod 12°C nebo nad 38°C, kdy se spustí teplotní stres a mitochondrie začnou pod jeho vlivem v těle pracovat efektivněji.

Výkonnost mitochondrií nejvíce podporují intervalové tréninky a počet mitochondrií nejlépe navyšuje posilování, které vede k tvorbě svalů. Slunce, chlad a přerušovaný půst, které podporují a provokuji tvorbu i výkonnost mitochondrií.

Co ovlivňuje transport živin do buňky až buňky : Cytoplazmatická membrána (také plazmatická membrána, plazmalema) je tenký semipermeabilní obal ohraničující vnitřek buňky od vnějšího prostředí a kontrolující pohyb látek do buňky a ven z buňky.

Co řídí buňku : Má však jakési centrum, ve kterém jsou zapsány instrukce, kterými se řídí. Tím je jádro buňky. Jádro je v buňce nejviditelnější organela.

Co má každá buňka

Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.

Cytoplazmatická membrána (také plazmatická membrána, plazmalema) je tenký semipermeabilní obal ohraničující vnitřek buňky od vnějšího prostředí a kontrolující pohyb látek do buňky a ven z buňky. Buněčná membrána je selektivně permeabilní pro ionty a organické molekuly, a v zásadě chrání buňku před vnějšími vlivy.Svaly jsou tkáně s elastickými vlastnostmi, schopné po dodání vzrušivého podnětu stahovat a následně relaxovat. Přeměňují tak chemickou energii v pohybovou, a proto zajišťují pohyb jak uvnitř organismu, tak i pohyb celého organismu.

Co jíst když chci nabrat svaly : TOP 10 potravin na budování svalů

1. Libové drůbeží maso. Chcete-li jídlo s nízkým obsahem tuku a vysokým obsahem bílkovin, tak libové drůbeží maso je fantastická volba!
2. Libové červené maso.
3. Nízkotučné / odstředěné mléko.
4. Celé vejce.
5. Ryby (z lovu)
6. Rozinky.
7. Oříšky a oříškové másla.
8. Oves.